Zhodnocení kurzu Pracovník liberalizované energetiky

Po letošním březnovém absolvování průběžného vzdělávání, které je povinné pro udržení oprávnění energetického specialisty jsem se rozhodl, že si utřídím myšlenky a doplním znalosti v tématice související s energetickým zákonem (č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zejména s částí zabývající se obchodováním elektřinou.

Delší čas jsem se rozmýšlel, zda absolvovat akreditovaný kurz Pracovník liberalizované energetiky pořádaný Asociací energetických manažerů. Hlavními argumenty "pro" bylo zejména zajímavý obsah (viz níže) a přednášející, jež tvoří odborníci z praxe. Naopak hlavním argumentem "proti" byla časová náročnost (zejména povinná celodenní účast – celkem 6 pátků a časová náročnost samostudia) a částečně i finanční náročnost pro samoplátce (cca 25 tis. Kč). 

Argumenty "pro" zvítězily a kurz jsem absolvoval v jarním termínu, tedy od 3. 4 do 5. 6. 2015, kdy se jednalo o 6 pátečních návštěv Prahy. Nejednalo se vždy o všechny pátky v řadě za sebou, což se projevilo jako výhoda, neboť čas na absolvování přednášek šel lépe vyčlenit v rámci pracovních povinností. Vlastní školení bylo vždy zajímavé, zejména díky profesionalitě přednášejících. Na počátku kurzu jsme obdrželi skripta obsahující všechny kapitoly a seznam zkušebních otázek (okruhů). Po odprezentování příslušných témat nám byly průběžně poskytnuty přednášky v elektronické verzi. 

Vlastní přednášky přednášky probíhaly v klimatizovaných zatemnělých prostorech, což bylo pro koncentraci ideální (šok nastal vždy o pauzách, resp. po skončení, kdy jsme jsme se setkali s realitou probíhajících veder). Stran občerstvení bylo o nás také skvěle postaráno.

Po šestém přednáškovém dni kurzu skončila prezenční výuka a nastal čas samostudia a zpracování závěrečné práce. Vlastní zkoušky probíhaly až koncem září a v říjnu (asi 4 termíny), tedy cca po 4 měsících od přednášek. Je otázkou, zda takto dlouhý čas na přípravu je výhodou či ne... Já vše nechávám na poslední chvíli, což po 6 měsících od první přednášky znamená více studia, neboť některé témata, která v praxi nevyužiji, mi v hlavě přirozeně nezůstala...

Téma závěrečné práce si každý účastník volil sám, nemusel jej ani konzultovat s přednášejícími či organizátory kurzu, což lze velmi pozitivně hodnotit. Jedinou podmínkou byl zadaný minimální a maximální rozsah práce a termín odevzdání. Zvolil jsem si téma mně blízké, a to Problematika neoprávněných odběrů z hladiny nízkého napětí.

Závěrečná zkouška probíhala velmi pohodově. Už to, že před příchodem k tříčlenné komisi je vám nabízena káva apod., vyvolává poklidnou atmosféru. Nejprve se obhajuje zpracovaná závěrečná práce a následně se losují a diskutují 3 otázky. Musím konstatovat, že jsem byl mile překvapen vlídností komise. 

Z mého pohledu jsem byl kurzem velmi nadšen, plně splnil má očekávání, neboť jsem si dostudoval potřebné pasáže z energetického zákona, získal spoustu užitečných informací a kontaktů na přednášející.

Jako malý bonus – pro mě osobně – bylo i samotné místo konání, které bylo 3 minuty chůze od od nádraží Praha Holešovice a z kterého mi v hodinovém taktu odjížděly přímé vlaky do Budějovic, což lze zejména k pátečním dnům kladně hodnotit z důvodu, že se nastupuje do téměř prázdné soupravy a hlavní davy cestujících přistupovaly až na hlavním nádraží...

Probíraná témata:

01. Elektřina jako komodita a její specifické vlastnosti

• 1.1. Charakteristika elektroenergetiky
• 1.2. Elektrizační soustava a její vývoj
• 1.3. Vlastnosti energetiky

02. Dosavadní vývoj liberalizace trhu s elektřinou

• 2.1. Vývoj v letech 1970 až 1995 a počátky snah o liberalizaci
• 2.2. První zkušenosti z liberalizace ve Velké Británii a Skandinávii
• 2.3. Liberalizace a integrace Evropské energetiky

03. Vnitřní trh s elektřinou podle energetické legislativy EU

• 3.1. Základní rámec trhu s elektřinou v EU podle lisabonské smlouvy
• 3.2. Třetí liberalizační balíček
• 3.3. Klimaticko - energetický balíček a elektroenergetika
• 3.4. Bezpečnost dodávek elektřiny
• 3.5. Evropská právní úprava týkající se energetických úspor
• 3.6. Směrnice o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny

04. Elektroenergetika a její právní rámec v České republice

• 4.1. Energetický zákon a jeho prováděcí právní předpisy
• 4.2. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
• 4.3. Zákon o hospodaření energií

05. Účastníci trhu s elektřinou a jejich role

• 5.1. Role při fyzické dodávce elektřiny
• 5.2. Role při obchodních vztazích v dodávce elektřiny
• 5.3. Model rolí a vazeb trhu s elektřinou

06. Organizace obchodu s elektřinou

• 6.1. Velkoobchod obecně
• 6.2. Maloobchod obecně
• 6.3. Podmínky přístupu na trh
• 6.4. Dlouhodobé, krátkodobé trhy a trhy s regulační energií
• 6.5. Dlouhý, krátký, bystrozraký

07. Obchodování s elektřinou na organizovaných trzích a dvoustranné obchody

• 7.1. Bilaterální obchodování
• 7.2. Obchodování prostřednictvím brokerských platforem
• 7.3. Obchodování na burze
• 7.4. Rozdíl mezi bilaterálním a burzovním obchodováním
• 7.5. Situace na trhu s elektřinou v ČR

08. Přeshraniční obchodování

• 8.1. Přeshraniční přenosové kapacity jako omezené zdroje
• 8.2. Určení přenosových kapacit
• 8.3. Přidělování přenosových kapacit
• 8.4. Hlášení a sesouhlasení přeshraničních přenosů
• 8.5. Vzájemné saldování přeshraničních přenosů - netting
• 8.6. Řešení situací hrozících přetížení přeshraničních vedení
• 8.7. Mezinárodní vypořádání odchylek
• 8.8. Kompenzace za tranzitní přenosy
• 8.9. Transparentnost procesů přeshraničního obchodování

09. Mezinárodní koordinace řízení soustav, plánování rozvoje a provozu a dispečerské řízení

• 9.1. Vývoj propojování a koordinace evropských elektrizačních soustav
• 9.2. Struktura a principy koordinace řízení propojených elektrizačních soustav
• 9.3. Dlouhodobé analýzy rozvoje ES plánování sítí, zajištění výrobní dostatečnosti
• 9.4. Příprava provozu ES ČR
• 9.5. Koordinace sjednávání mezinárodních přenosů
• 9.6. Vnitrodenní aktualizace přípravy provozu
• 9.7. Řízení rovnováhy a toků v reálném čase

10. Systémové (SyS) a podpůrné (PpS) služby a vyrovnávání odchylek

• 10.1. Definice SyS a PpS
• 10.2. Charakteristiky řízení podpůrných služeb a jejich nasazování v dispečerském řízení
• 10.3. Podmínky poskytování PpS, kvalifikační procedury, vyhodnocování PpS
• 10.4. Obchodní zajištění PpS
• 10.5. Vyhodnocování regulační energie dodané ze zdrojů poskytujících PpS a předávání dat k zúčtováníOperátorovi
• 10.6. Vyrovnávací trh s regulační energií
• 10.7. Regulační energie ze zahraničí

11. Zúčtování odchylek a regulační energie

• 11.1. Vznik a příčiny odchylek, systém zúčtování odchylek a regulační energie
• 11.2. Vytváření bilančních skupin, agregace, postup registrace diagramu
• 11.3. Sběr a agregace dat z měření
• 11.4. Vyhodnocení, ocenění a zúčtování odchylek a regulační energie
• 11.5. Požadavky na systém zúčtování, predikce odchylek

12. Přenosové a distribuční služby a tarify

• 12.1. Postup a pravidla pro připojení, účast na nákladech připojení
• 12.2. Zajištění přenosu a distribuce, pravidla pro rezervace kapacit a změny
• 12.3. Přenosové a distribuční tarify
• 12.4. Ztráty v přenosové a distribuční soustavě

13. Stavy nouze a práva a povinnosti účastníků trhu

• 13.1. Definice mimořádných stavů
• 13.2. Vyhlášení mimořádných stavů, základní práva a povinnosti jednotlivých subjektů
• 13.3. Nástroje pro řešení stavu nouze a předcházení stavu nouze
• 13.4. Předcházení stavu nouze
• 13.5. Stav nouze
• 13.6. Regulační stupně, vypínací plán, frekvenční plán a havarijní plán
• 13.7. Zúčtování odchylek ve stavech nouze a předcházení stavu nouze

14. Smlouvy na trhu s elektrickou energií

• 14.1. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k přenosové a distribuční soustavě
• 14.2. Smlouvy mezi dodavateli a odběrateli elektřiny
• 14.3. Další typy smluv a obchodních produktů mezi dodavateli a odběrateli
• 14.4. Základní obsah smluv pro konečné odběratele a specifické postupy dodavatelů
• 14.5. Smlouvy pro obchodování na velkoobchodním trhu - Trading
• 14.6. Změna dodavatele elektřiny
• 14.7. Zúčtování dodávek elektřiny a služeb
• 14.8. Řešení sporů a reklamací

15. Regulace a regulované ceny

• 15.1. Teorie potřeby regulace
• 15.2. Obecné metody cenové regulace
• 15.3. Zahraniční regulační praxe
• 15.4. Metodika regulace pro přenos a distribuci elektřiny pro období let 2010 - 2015

16. Měření a zpracování dat

• 16.1. Typy měřících zařízení a podmínky instalace
• 16.2. průběhové měření, jeho sběr a zpracování
• 16.3. TDD, jejich konstrukce a užití, struktura existujících TDD
• 16.4. Zpracování a agregace dat z měření
• 16.5. Podklady pro fakturaci a reklamace hodnot

17. Produkty a ceny pro konečné zákazníky

• 17.1. Maloodběratelé (měření typu C)
• 17.2. Velkoodběratelé - průmysloví odběratelé
• 17.3. Optimalizace nákupu elektřiny pro pokrytí diagramu a oceňování diagramu zákazníka
• 17.4. Oceňování diagramu
• 17.5. Speciální a individuální smlouvy

18. Řízení rizik na trhu s elektřinou

• 18.1. Kategorizace rizik účastníků na trhu s elektřinou
• 18.2. Přístup k řízení rizik
• 18.3. Zajišťovací nástroje

19. Úvod do oblasti enviromentální regulace v oblasti energetiky

• 19.1. Témata environmentální regulace
• 19.2. Formy environmentální regulace
• 19.3. Nástroje environmentální regulace

20. Obchodování s emisemi a vliv na ceny elektřiny

• 20.1. Emisní obchodování - teorie
• 20.2. Světový obchod s emisemi a Kjótský protokol
• 20.3. Základy EU ETS
• 20.4. Alokace a růst ceny elektřiny
• 20.5. Možnosti optimalizace v rámci EU ETS z pohledu provozovatelů
• 20.6. EU ETS a ČR
• 20.7. Hodnocení dosavadního fungování EU ETS
• 20.8. Shrnutí obchodování s emisemi

21. Daně z energií

• 21.1. Geneze zákonné úpravy
• 21.2. Směrnice ES a její implementace
• 21.3. Základní principy zákonné úpravy zaváděných daní
• 21.4. Stručný obsah a řešení zákonné úpravy zaváděných daní
• 21.5. Nejasnosti a problémy při aplikaci zákonné úpravy zaváděných daní do praxe
• 21.6. Výběr daní a cenové dopady
• 21.7. Novela směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003

22. Podpora obnovitelných zdrojů energie

• 22.1. Popis stávající zákonné úpravy týkající se podpory OZE
• 22.2. Aktuální výsledky podpory výroby elektřiny z OZE v ČR
• 22.3. Připravovaný nový zákon o podporovaných zdrojích
• 22.4. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů.

23. Informační systémy v energetice

• 23.1. Systémy pro obchodníky s elektřinou
• 23.2. Systémy burz
• 23.3. Systémy provozovatelů přenosových soustav
• 23.4. Systémy provozovatelů distribučních soustav
• 23.5. Systémy výrobců elektřiny
• 23.6. Standardy komunikace
• 23.7. Elektronická dálnice
• 23.8. Aplikace ENTSO-E pro transparentnost obchodování
• 23.9. Systémy pro obchodování s emisními povolenkami

24. BOZP 

Rychlý nákup měřící techniky

Dostal jsem se do situace, kdy jsem přijal objednávku na znalecký posudek, který byl vázán na již smluvené místní šetření za účasti zástupců více subjektů. Bohužel, termín místního šetření byl stanoven již za pár dnů od objednání. Rozhodl jsem se, že si do té doby dokoupím profesionální hledačku vedení. 

Značku a typ jsem po předchozích zkušenostech měl vybrán velmi rychle. Cenu jsem v první fázi neřešil, podíval jsem se na stránky "mého osvědčeného dodavatele měřící techniky" a dokonce byla daná hledačka na homepage v letákové akci. Měl jsem radost, že problém je rychle vyřešen a před vlastním objednáním jsem se telefonicky chtěl utvrdit, kdy mi bude doručena. Nastalo zklamání, neboť na jsem se nejdříve dovolal produktovému manažerovi, který byl na dovolené, pak prodejci na pobočce, který mi však oznámil, že daný typ (i další podobný) jsou vyprodány a možnost reálného dodání bude cca až za 3 týdny, což bylo pro mě neakceptovatelné. Nevadí, začal jsem hledat dál.

Další větší dodavatel měřící techniky měl hledačku sice skladem, ale možnost expedice by byla nejdříve další pracovní den a cena již tak zajímavá nebyla. 

Nalezl jsem dalšího prodejce, který měl cenu velmi zajímavou, u položky v e-shopu svítilo zeleně "skladem, ihned k dodání". Měl jsem radost, ale řekl jsem si, že raději termín dodání telefonicky ověřím. Zklamáním bylo, že jsem se dovolal nějakému člověku někam do auta, o tom výrobku nejprve neměl tušení. Pak ověřoval dostupnost. Po další telefonické urgenci mi dostupnost zjistil se slovy, že může odeslat až třetí pracovní den, což už pro mé účely by bylo pozdě. Dojala mě i poslední věta prodejce ve smyslu "Máme na internetu starou cenu, která už dávno neplatí. Dnes je to o X dražší, ale asi bychom Vám cenu podrželi...".

S podobnou situací, kdy bylo anoncováno, že je zboží skladem a nebylo, jsem se setkal ještě v dalších 2 ze 3 případů. :-(

A jak jsem dopadl? 

Na závěr jsem si hledačku objednal u jednoho nadnárodního velkoobchodu s elektronickými součástkami, který jsem zkusil individuálně bez nabídky ve výsledcích internetového vyhledávače. Milým překvapením bylo dodání následující pracovní den, velmi nízká cena oproti všem (i akčním aj.) nabídkám a i cena poštovného byla srovnatelná či nižší než od tuzemských dodavatelů. 
Shrnu-li to, zabil jsem sice asi 2 hod. hledáním na internetu, ale získal cenné zkušenosti a ušetřil cca 2,5 tis. Kč bez DPH oproti akční nabídce a přes 4 tis. Kč bez DPH oproti standardním retailovým cenám.

Propagace odborných seminářů neaktuálními dokumenty

Je konec roku, a tak nastává boom s odbornými semináři, neboť je zpravidla třeba proinvestovat poskytnuté dotační prostředky na pořádání semináře. Nabídka seminářů bývá pestrá, mnohdy k jednomu odbornému tématu bývá více seminářů pořádaných různými pořadateli a zejména různými přednášejícími. Nezřídka se stává, že přednášející duplicitně přednáší své obsahově identické přednášky na různých akcích; pokud se jedná o seriál přednášek, který se opakuje na více místech, tak je to naprosto v pořádku, pokud se však jedná o různě pojmenované semináře s totožným obsahem, je to již na zváženou...

Pozvánka na takový seminář by měla vždy zaujmout na první pohled, a to po grafické stránce a zároveň po obsahové stránce, tedy zejména tématy a přednášejícími (pokud se jedná o špičky z daného oboru) a dále organizačními informacemi. 

Nevím, jak na odbornou veřejnost (pro kterou jsou propagované semináře určeny) zapůsobí pozvánka dle obrázku. 

Na mě nezapůsobila pozitivně, zejména z důvodů použitých obrázků, tedy prezentace:

• bankovek měny EUR, pokud se jedná o seminář s národní tématikou,
• prodlužovacího kabelu se zásuvkou bez ochranného kolíku, jehož použití je v ČR zakázané,
• protokolu Průkazu energetické náročnosti budovy, jehož podoba je neaktuální od roku 2013.

Nevím, zda pořadatelé či přednášející (zástupci Státní energetické inspekce ČR, Asociace energetických specialistů), jež by tato pozvánka také měla svým způsobem (re)prezentovat, jsou stejného názoru jako já. Aktuální podoba grafické části Průkazu energetické náročnosti budovy je na následujícím obrázku.

Výslech znalce u soudu

Mnohdy zpracovává znalec posudky pro orgány činné v trestním řízení, a to většinou písemnou formou na základě opatření, v kterém jsou definovány znalecké úkoly (otázky). Odevzdá zadavateli vypracovaný posudek a po nějaké době bývá předvolán, většinou soudem, aby stvrdil, doplnil a vysvětli písemně podaný znalecký posudek.

Situace u každého soudu a u každé kauzy je rozdílná. Mnohdy stačí, aby znalec přečetl ze svého zadání otázku a závěr jeho odpovědi na ní. Někdy je nutné přečíst celou odpověď, tedy s pasážemi, jak se k výsledku došlo. V některých situacích tímto účast znalce končí, avšak mnohdy se začnou klást znalci (soudcem i zástupci obou stran) další dotazy (doplňující či diametrálně odlišné), na které znalec musí reagovat. Někdy dostane zcela novou znaleckou otázku, na kterou poskytne odpověď ihned, popř. se líčení na chvíli přeruší, potřebuje-li ke zpracování "krátkou" dobu, typicky k provedení nějaké drobného doplňujícího výpočtu atp. V některých situacích dostane lhůtu na podání písemné odpovědi soudu, kterou většinou zpracovává formou dodatku k již podanému znaleckému posudku.

Podle "kvality" těchto dotazů hned znalec pozná, zda byl jeho posudek a jeho stvrzení dobře pochopen. Atmosféra v soudní síni bývá různá, záleží, zda se závěry všichni jsou srozuměni a souhlasí s nimi či je chtějí jinak přeformulovat atp. Z tohoto výslechu je pořízen záznam a zápis. 

Pro znalce tento výslech bývá z ekonomické stránky silně nezajímavý, pokud nebydlí hned vedle budovy soudu. Avšak zase bývá cennou zpětnou vazbou na kvalitu své práce.

Na místě mohou mnohdy vzniknout i kuriózní situace, o nichž informuje zejména zpívající právník Ivo Jahelka. I mě se v nedávné době přihodila; čekal jsem na chodbě na výslech, kdy přede mnou byl vyslýchán kolega – znalec z jiného oboru. V průběhu jeho výslechu najednou bylo na chodbu slyšet, jak všichni účastníci zvýšili na znalce hlas, skoro až křičeli... Po chvíli vyšel kolega se slovy "to je smůla, v půlce výslechu mi došla baterka v naslouchátku...".

Historické bezpečnostní tabulky

Při prolistování staré ČSN 34 3510 (Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení) jsem nalezl bezpečnostní značky dle ČSN 01 8010, resp. ČSN 01 8012. Zaujal mě bezpečnostní symbol č. 14 označený jako"břitva", jehož význam je "nebezpečí poranění".

Nevím, nejsem pamětník, danou značku jsem v žádném provozu neviděl, ale musím přiznat, že kdybych na danou značku narazil kdekoliv jinde mimo holičství, tak bych měl problém si uvědomit zamýšlený její význam. Dnes je nahrazena značkou "Nebezpečí poranění ruky", jež mi přijde daleko výstižnější.

Za zmínku stojí i vývoj designu piktogramů u příkazových značek, kde tabulky dle ČSN 01 8012 z roku 1966 vypadaly takto:

a v současnosti vypadají následovně:

        

Výslech znalce a jeho přepis

Dnes na probíhal dalším dnem soudní proces s obžalovaným P.K., v kterém byl vyslýchán soudní znalec z oboru elektrotechnika – p. prof. Sokanský. Pana profesora osobně znám, vážím si ho i výsledků jeho práce. K daném článku se na internetu objevily různé diskuze, v kterých se vyjadřuje laická i odborná veřejnost. Zaujaly mě některé výroky typu "jak toto mohl říct", "to nemohl myslet vážně" atp. 

Jak je možné, že jsou v článku zapsány různé, odborně sporné, formulace?

I já jsem si dané otázky dříve kladl, když se mi dostal do ruky nějaký spis, jehož součástí byl nějaký znalecký posudek, který byl věcně i formálně správný, všechny závěry formulované tak, aby je pochopil nejen odborník, ale zejména laik. V další části spisu jsem pak narazil na výslech znalce, kde byly písemně zaznamenány odpovědi na otázky (které většinou již zapsány nejsou) a tyto již byly formulovány nepřesně, bez odborné terminologie, někdy i po přečtení nedávaly věcný smysl. 

Odpověď jsem si sám dal hned po prvních výsleších, které jsem v roli znalce absolvoval. Většinou se vždy stvrdí závěry předem podaného písemného posudku a pak následují další doplňující dotazy ze strany soudu a účastníků řízení. Na ty znalec odpovídá slovně, většinou formou přímé odpovědi a pokud možno odbornou terminologií. Nezřídka se stává, že soudci či účastníci řízení se chtějí utvrdit, zda odpovědi porozuměli správně, tak si znalcovu odpověď řeknou  "svými slovy" a očekávají od znalce pouze odpověď "ano, tak to bylo myšleno" nebo "ne, tak to není...". 

Z celého líčení se dělá záznam. V některých případech je přítomna písařka, která průběžně vše zaznamenává. Nebo se pořizuje kontinuální audio záznam celého líčení či soudce pořizuje záznam do mikrofonu, kde průběh jednání sám diktuje, tedy i dané odpovědi znalce zformuluje většinou svými slovy. Tento audio záznam se následně přepisuje.

Znalec po skončení výslechu odchází od daného jednání, které stále ještě probíhá. Záznam z výslechu, který vzniká přepisem, se uloží následně do spisu a znalec se k němu už nedostane (pokud není důvod, např. příprava na další jednání atp.). Bohužel, tedy znalec nemá možnost překontrolovat zápis, zda je správně pořízený, zda je úplný atp. Nezřídka se stává, že některé pasáže mohou i chybět či být zapsány nesprávně atp. Není mi známo, zda a jak dlouho se uchovávají pořízené audio záznamy, ale součástí spisů nejsou.

Bohužel, často se stane, že se spisem dále pracuje, medializuje se a uveřejňují se problematické citace. Mnohdy vytržené zcela z kontextu, citují se odpovědi bez (ne)zaznamenaných otázek, které mohu mnohdy být formulovány účelově obhajobou atp.

A proto doporučuji: nikdy kriticky nehodnoťme citace znaleckých výroků pořízených jinou osobou… (samozřejmě jiná situace je pokud, svůj závěr znalec dává písemně, opatří pečetí, znaleckou doložkou…).

A proč název Tahem zapni, stiskem vypni?

Každý elektrikář i laik tento typ legendárního vypínače zná. Jeho robustnost a nutný vývin síly na sepnutí již vzbuzuje u laika respekt z elektřiny. Vyrábí se nepřetržitě od roku 1953 dodnes. 

Má první vzpomínka na něj je z první třídy, kdy se tímto vypínačem rozsvěcovaly v celé učebně zářivky včetně typického cvaknutí při sepnutí spínače a následného zvukového doprovodu postupného startu všech zářivek… 

Sám výrobce o nich uvádí:

Třífázové spínače typu 353.3 s černým bakelitovým krytem naší výroby, ovládané typickým knoflíkem s nápisem TAHEM ZAPNI ! - STISKEM VYPNI !, nás provázejí snad od nepaměti. Rozhodně tu byly již v šedesátých letech, a i když od těch dob doznaly několika změn, jejich princip byl zachován. Stále se prodávají, a to nikoli v zanedbatelném množství. Jejich konstrukční systém spínání proudu má své limity, a proto také většina výrobců přešla na systémy jiné.