Dnes na probíhal dalším dnem soudní proces s obžalovaným P.K., v kterém byl vyslýchán soudní znalec z oboru elektrotechnika – p. prof. Sokanský. Pana profesora osobně znám, vážím si ho i výsledků jeho práce. K daném článku se na internetu objevily různé diskuze, v kterých se vyjadřuje laická i odborná veřejnost. Zaujaly mě některé výroky typu "jak toto mohl říct", "to nemohl myslet vážně" atp.
Jak je možné, že jsou v článku zapsány různé, odborně sporné, formulace?
I já jsem si dané otázky dříve kladl, když se mi dostal do ruky nějaký spis, jehož součástí byl nějaký znalecký posudek, který byl věcně i formálně správný, všechny závěry formulované tak, aby je pochopil nejen odborník, ale zejména laik. V další části spisu jsem pak narazil na výslech znalce, kde byly písemně zaznamenány odpovědi na otázky (které většinou již zapsány nejsou) a tyto již byly formulovány nepřesně, bez odborné terminologie, někdy i po přečtení nedávaly věcný smysl.
Odpověď jsem si sám dal hned po prvních výsleších, které jsem v roli znalce absolvoval. Většinou se vždy stvrdí závěry předem podaného písemného posudku a pak následují další doplňující dotazy ze strany soudu a účastníků řízení. Na ty znalec odpovídá slovně, většinou formou přímé odpovědi a pokud možno odbornou terminologií. Nezřídka se stává, že soudci či účastníci řízení se chtějí utvrdit, zda odpovědi porozuměli správně, tak si znalcovu odpověď řeknou "svými slovy" a očekávají od znalce pouze odpověď "ano, tak to bylo myšleno" nebo "ne, tak to není...".
Z celého líčení se dělá záznam. V některých případech je přítomna písařka, která průběžně vše zaznamenává. Nebo se pořizuje kontinuální audio záznam celého líčení či soudce pořizuje záznam do mikrofonu, kde průběh jednání sám diktuje, tedy i dané odpovědi znalce zformuluje většinou svými slovy. Tento audio záznam se následně přepisuje.
Znalec po skončení výslechu odchází od daného jednání, které stále ještě probíhá. Záznam z výslechu, který vzniká přepisem, se uloží následně do spisu a znalec se k němu už nedostane (pokud není důvod, např. příprava na další jednání atp.). Bohužel, tedy znalec nemá možnost překontrolovat zápis, zda je správně pořízený, zda je úplný atp. Nezřídka se stává, že některé pasáže mohou i chybět či být zapsány nesprávně atp. Není mi známo, zda a jak dlouho se uchovávají pořízené audio záznamy, ale součástí spisů nejsou.
Bohužel, často se stane, že se spisem dále pracuje, medializuje se a uveřejňují se problematické citace. Mnohdy vytržené zcela z kontextu, citují se odpovědi bez (ne)zaznamenaných otázek, které mohu mnohdy být formulovány účelově obhajobou atp.
A proto doporučuji: nikdy kriticky nehodnoťme citace znaleckých výroků pořízených jinou osobou… (samozřejmě jiná situace je pokud, svůj závěr znalec dává písemně, opatří pečetí, znaleckou doložkou…).
Žádné komentáře:
Okomentovat