Lampy na ulici špatně svítí, tak jsem je odpojil, řekl strážníkům dopadený elektrikář

Narazail jsem na článek Lampy na ulici špatně svítí, tak jsem je odpojil, řekl strážníkům dopadený elektrikář, který celý cituji:

Šest lamp veřejného osvětlení nad třemi přechody pro chodce vyřadil ve středu z provozu zhruba padesátiletý muž v Olomouci. Strážníkům, kteří ho dopadli, řekl, že špatně svítily, a protože je vyučený elektrikář, raději je vypnul. Případem se nyní zabývá policie, potvrdil Právu ve čtvrtek mluvčí olomouckých strážníků Petr Čunderle.

„Ve středu kolem jedenácté večer jsme přijali telefonické oznámení o muži, který v Rooseveltově ulici měl vypínat semafory. Strážníci na místě kontaktovali muže odpovídajícího popisu a ten jim sdělil, že jako elektrikář špatně svítící osvětlení nad přechody pro chodce vypnul. Celkem takto vyřadil šest lamp nad třemi přechody,“ uvedl mluvčí.

Případ nyní řeší republiková policie. Podle olomoucké policejní mluvčí Marie Štrbákové však zatím není upřesněno, čeho se měl muž dopustit, a nelze tak říct, jaký trest mu případně hrozí.

Předpokládám, že pouze vytáčel pojistky v paticových svorkovnicích, tudíž náprava mohla být beznákladová a rychlá, v řádu minut. Kdyby, nedej Bože, srazilo auto na špatně osvětleném přechodu chodce, tak si myslím, že by policisté hned věděli, čeho se zmíněný "elektrikář" dopustil.

Esteticky upravená přípojka

Často se setkávám s názory investorů, že typizované kabelové a elektroměrové skříně jsou unylé, nevzhledné. Narazil jsem teď o víkendu na přípojku jednoho jihočeského penzionu, která byla umně zakomponována do okolního prostředí, viz obrázek níže. Přípojka již bude X let takto provedená, očividně regionální distributor s jejím provedením problém nemá.

Opět tedy jeden důkaz, že stále platí rčení "Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody..."

Britové neumí číst plynoměry, někteří zákazníci platili více než dvojnásobek. Spletli si kubické stopy a metry

Dnes mě zaujal článek "Britové neumí číst plynoměry, někteří zákazníci platili více než dvojnásobek. Spletli si kubické stopy a metry", který zde cituji:

• Několik tisíc zákazníků zaplatilo ve Velké Británii více než dvojnásobek za plyn, často si totiž pletli krychlové stopy a krychlové metry.
• K chybám docházelo i "druhým směrem", někteří zákazníci proto za plyn ušetřili až 60 procent.
• Firmy nyní připravují způsob, jak dotčené zákazníky kompenzovat.

Britové nemají metrický systém příliš rádi a nyní se o tom přesvědčilo hned několik tisícovek zákazníků, kteří odebírají plyn. Podle listu Financial Times mají zaměstnanci energetických firem problém s čtením plynoměrů a pletou si krychlové stopy a krychlové metry.

Podle FT dělaly firmy chyby oběma směry – někteří odběratelé tak mohli na platbách za plyn ušetřit až 60 procent, další si ale až o 130 procent připlatili. Firmy nyní připravují způsob, jak dotčené zákazníky kompenzovat.

Jak velké byly napáchány škody, zatím není jasné. Vyšetřování nyní zahájil britský energetický regulátor Ofgem, který požádal všechny obchodníky s plynem, aby zkontrolovali účty svých zákazníků a zjistili, kolika z nich se mohly tyto problémy dotknout. Je prý ale velmi pravděpodobné, že se chyb dopouštěli všichni hlavní hráči na tamním trhu.

Zmatky s imperiálním a metrickým systémem ale nejsou v poslední době jediným problémem tamních dodavatelů energií. V minulém roce například firma Npower souhlasila s tím, že kvůli špatnému účtování půl milionu zákazníkům a ignorování více než dvou milionů stížností zaplatí pokutu 26 milionů liber, tedy více než 800 milionů korun. Část z těchto peněz půjde na kompenzace a zbytek na charitu.

Co k tomu dodat? Chyby takovéhoto rozsahu nelze omluvit, zejména u pracovníků distributorů. Pokud odečty provádějí brigádníci, měl by data validovat software, který je dále zpracovává. Zaráží mě, že si daných chyb ve vyúčtování masově nevšímají sami zákazníci. Poslední odstavec hovoří sám o sobě a není hoden komentáře.

BTW ilustrační foto nebylo zvoleno dvakrát šťastně, neboť na něm pracovník provádí na kotli měření s analyzátorem spalin, tudíž nic společného s měřením odebraného množství zemního plynu.

U nás daný problém nehrozí, neboť všechny plynoměry měří odebrané množství v metrech kubických, některé i přepočítávají přímo spotřebované množství v kWh. Ve své praxi jsem se setkal spíše s chybnými odečty (většinou chybně odečtena jedna cifra, ale mající zásadní vliv na vyúčtování), popř. s chybně distributorem stanovenými přepočítávacími objemovými koeficienty atp. 

Soudní znalec si měl říct o úplatek za zpracování účelového posudku...

Včera vyšla ve více médiích zpráva "Soudní znalec si měl říct o úplatek za zpracování účelového posudku", kterou zde celou cituji:

Posudek šitý na míru 45letému podnikateli z Janských Lázní na Trutnovsku si podle policie nechal zaplatit 89letý soudní znalec v oboru elektrotechnika spolu se svým 61letým synem. Muži měli za účelový posudek na odběrné místo v jednom janskolázeňském hotelu požadovat úplatek 200 tisíc korun.
Poskytovatel energie totiž hoteliérovi podle policie vyčíslil škodu za neoprávněný odběr energie ve výši přes dva milióny korun.
Pomocí posudku chtěli vyšetřovatelé zjistit, zda nedošlo ke svévolnému zásahu do měřící soustavy. Hoteliér ovšem informaci o znalcem požadovaném úplatku sdělil policii.

„Bezprostředně potom, co syn znalce obálku s penězi převzal, byl zadržen. V místě bydliště byl chvíli na to zadržen i jeho otec. Oběma mužům hrozí za trestný čin přijetí úplatku až pětiletý trest,“ doplnila policejní mluvčí Ivana Ježková.

Reportáž např. zde.

Co k tomu říct?  Pominu-li protiprávní jednání „kolegy“, kterého se měl dopustit, pak mě též zaráží úctyhodný věk, v kterém aktivně vykonává znaleckou činnost. Jistě bude zajímavé sledovat vývoj kauzy, včetně výše trestu.

Čtvrtina živnostníků si bude muset na zaplacení daní půjčit

Dnes jsem si přečetl článek, který celý cituji:

Čas do podání daňového přiznání se nezadržitelně krátí, živnostníkům a firmám zbývají necelé tři týdny. Čtvrtina drobných podnikatelů již nyní přiznává, že na úhradu daní si budou muset vzít úvěr. Vyplývá to z průzkumu pro úvěrovou společnost Fair Credit, kterého se zúčastnilo přes 600 respondentů z ČR.

Zatímco 65 procent dotázaných bude schopno náklady spojené s úhradou daní zvládnout a má na to vyčleněné peníze ve svých rozpočtech, 23 procent živnostníků si vezme úvěr u finančních institucí. Většina Čechů, kteří řeší nedostatek financí na zaplacení daní, přiznává, že s tímto výdajem nepočítali nebo nedostali sami zaplaceno za své služby.

Na otázku, jak budou řešit své splátky, odpovědělo 85 procent z nich, že půjde o příjem z jejich průběžného podnikání. To jim umožní si rozložit jednorázové náklady. Někteří pokryjí splátky z jiné podnikatelské činnosti. Přitom už nyní 15 procent podnikatelů přiznává, že bude mít problémy s úhradou jednotlivých splátek.

"Průměrná částka, kterou si podnikatelé budou potřebovat půjčit, bude 25 000 korun," uvedl obchodní ředitel Fair Creditu Tomáš Konvička.



Nemůžu si pomoct, ale nějak mi pak uniká smysl podnikání těchto živnostníků. Neumí plánovat či hospodařit s finančními prostředky? Nebo podnikají a soustavně si nedokáží vymoct své pohledávky? Dokáži si představit, že někdy, např. vzhledem k nějaké mimořádné jednorázové investici může vzniknout v cash flow problém atp., ale že by to byl problém 1/4 všech živnostníků? Jak byli na průzkum vybíráni respondenti? 

Věrohodná reklama?

Na webových stránkách nejmenované společnosti pyšnící se základním kapitálem 100 mil. Kč, obratem ve stamiliónech Kč a hlavně předmětem činnosti provozování řady lokálních distribučních soustav elektrické energie a zemního plynu v průmyslových, logistických, administrativních a obytných zónách po celém území České republiky včetně Office center je prezentován níže uvedený obrázek s podtitulem "ŘÍZENÍ SPOTŘEBY ENERGIÍ – Podporujte své podnikání a úsporu energií nechte na nás."

Abych byl upřímný, nevím, zda může na fotografii věrohodně působit ukázka měření pomocí nejlevnějšího (lze zakoupit od 39,- Kč), nekalibrovatelného multimetru, neměřícího true RMS hodnoty a zcela jistě nenavrženého podle normy EN 61010 nabízející vyšší úroveň bezpečnosti obsluhy multimetru.

Zhodnocení kurzu Pracovník liberalizované energetiky

Po letošním březnovém absolvování průběžného vzdělávání, které je povinné pro udržení oprávnění energetického specialisty jsem se rozhodl, že si utřídím myšlenky a doplním znalosti v tématice související s energetickým zákonem (č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zejména s částí zabývající se obchodováním elektřinou.

Delší čas jsem se rozmýšlel, zda absolvovat akreditovaný kurz Pracovník liberalizované energetiky pořádaný Asociací energetických manažerů. Hlavními argumenty "pro" bylo zejména zajímavý obsah (viz níže) a přednášející, jež tvoří odborníci z praxe. Naopak hlavním argumentem "proti" byla časová náročnost (zejména povinná celodenní účast – celkem 6 pátků a časová náročnost samostudia) a částečně i finanční náročnost pro samoplátce (cca 25 tis. Kč). 

Argumenty "pro" zvítězily a kurz jsem absolvoval v jarním termínu, tedy od 3. 4 do 5. 6. 2015, kdy se jednalo o 6 pátečních návštěv Prahy. Nejednalo se vždy o všechny pátky v řadě za sebou, což se projevilo jako výhoda, neboť čas na absolvování přednášek šel lépe vyčlenit v rámci pracovních povinností. Vlastní školení bylo vždy zajímavé, zejména díky profesionalitě přednášejících. Na počátku kurzu jsme obdrželi skripta obsahující všechny kapitoly a seznam zkušebních otázek (okruhů). Po odprezentování příslušných témat nám byly průběžně poskytnuty přednášky v elektronické verzi. 

Vlastní přednášky přednášky probíhaly v klimatizovaných zatemnělých prostorech, což bylo pro koncentraci ideální (šok nastal vždy o pauzách, resp. po skončení, kdy jsme jsme se setkali s realitou probíhajících veder). Stran občerstvení bylo o nás také skvěle postaráno.

Po šestém přednáškovém dni kurzu skončila prezenční výuka a nastal čas samostudia a zpracování závěrečné práce. Vlastní zkoušky probíhaly až koncem září a v říjnu (asi 4 termíny), tedy cca po 4 měsících od přednášek. Je otázkou, zda takto dlouhý čas na přípravu je výhodou či ne... Já vše nechávám na poslední chvíli, což po 6 měsících od první přednášky znamená více studia, neboť některé témata, která v praxi nevyužiji, mi v hlavě přirozeně nezůstala...

Téma závěrečné práce si každý účastník volil sám, nemusel jej ani konzultovat s přednášejícími či organizátory kurzu, což lze velmi pozitivně hodnotit. Jedinou podmínkou byl zadaný minimální a maximální rozsah práce a termín odevzdání. Zvolil jsem si téma mně blízké, a to Problematika neoprávněných odběrů z hladiny nízkého napětí.

Závěrečná zkouška probíhala velmi pohodově. Už to, že před příchodem k tříčlenné komisi je vám nabízena káva apod., vyvolává poklidnou atmosféru. Nejprve se obhajuje zpracovaná závěrečná práce a následně se losují a diskutují 3 otázky. Musím konstatovat, že jsem byl mile překvapen vlídností komise. 

Z mého pohledu jsem byl kurzem velmi nadšen, plně splnil má očekávání, neboť jsem si dostudoval potřebné pasáže z energetického zákona, získal spoustu užitečných informací a kontaktů na přednášející.

Jako malý bonus – pro mě osobně – bylo i samotné místo konání, které bylo 3 minuty chůze od od nádraží Praha Holešovice a z kterého mi v hodinovém taktu odjížděly přímé vlaky do Budějovic, což lze zejména k pátečním dnům kladně hodnotit z důvodu, že se nastupuje do téměř prázdné soupravy a hlavní davy cestujících přistupovaly až na hlavním nádraží...

Probíraná témata:

01. Elektřina jako komodita a její specifické vlastnosti

• 1.1. Charakteristika elektroenergetiky
• 1.2. Elektrizační soustava a její vývoj
• 1.3. Vlastnosti energetiky

02. Dosavadní vývoj liberalizace trhu s elektřinou

• 2.1. Vývoj v letech 1970 až 1995 a počátky snah o liberalizaci
• 2.2. První zkušenosti z liberalizace ve Velké Británii a Skandinávii
• 2.3. Liberalizace a integrace Evropské energetiky

03. Vnitřní trh s elektřinou podle energetické legislativy EU

• 3.1. Základní rámec trhu s elektřinou v EU podle lisabonské smlouvy
• 3.2. Třetí liberalizační balíček
• 3.3. Klimaticko - energetický balíček a elektroenergetika
• 3.4. Bezpečnost dodávek elektřiny
• 3.5. Evropská právní úprava týkající se energetických úspor
• 3.6. Směrnice o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny

04. Elektroenergetika a její právní rámec v České republice

• 4.1. Energetický zákon a jeho prováděcí právní předpisy
• 4.2. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
• 4.3. Zákon o hospodaření energií

05. Účastníci trhu s elektřinou a jejich role

• 5.1. Role při fyzické dodávce elektřiny
• 5.2. Role při obchodních vztazích v dodávce elektřiny
• 5.3. Model rolí a vazeb trhu s elektřinou

06. Organizace obchodu s elektřinou

• 6.1. Velkoobchod obecně
• 6.2. Maloobchod obecně
• 6.3. Podmínky přístupu na trh
• 6.4. Dlouhodobé, krátkodobé trhy a trhy s regulační energií
• 6.5. Dlouhý, krátký, bystrozraký

07. Obchodování s elektřinou na organizovaných trzích a dvoustranné obchody

• 7.1. Bilaterální obchodování
• 7.2. Obchodování prostřednictvím brokerských platforem
• 7.3. Obchodování na burze
• 7.4. Rozdíl mezi bilaterálním a burzovním obchodováním
• 7.5. Situace na trhu s elektřinou v ČR

08. Přeshraniční obchodování

• 8.1. Přeshraniční přenosové kapacity jako omezené zdroje
• 8.2. Určení přenosových kapacit
• 8.3. Přidělování přenosových kapacit
• 8.4. Hlášení a sesouhlasení přeshraničních přenosů
• 8.5. Vzájemné saldování přeshraničních přenosů - netting
• 8.6. Řešení situací hrozících přetížení přeshraničních vedení
• 8.7. Mezinárodní vypořádání odchylek
• 8.8. Kompenzace za tranzitní přenosy
• 8.9. Transparentnost procesů přeshraničního obchodování

09. Mezinárodní koordinace řízení soustav, plánování rozvoje a provozu a dispečerské řízení

• 9.1. Vývoj propojování a koordinace evropských elektrizačních soustav
• 9.2. Struktura a principy koordinace řízení propojených elektrizačních soustav
• 9.3. Dlouhodobé analýzy rozvoje ES plánování sítí, zajištění výrobní dostatečnosti
• 9.4. Příprava provozu ES ČR
• 9.5. Koordinace sjednávání mezinárodních přenosů
• 9.6. Vnitrodenní aktualizace přípravy provozu
• 9.7. Řízení rovnováhy a toků v reálném čase

10. Systémové (SyS) a podpůrné (PpS) služby a vyrovnávání odchylek

• 10.1. Definice SyS a PpS
• 10.2. Charakteristiky řízení podpůrných služeb a jejich nasazování v dispečerském řízení
• 10.3. Podmínky poskytování PpS, kvalifikační procedury, vyhodnocování PpS
• 10.4. Obchodní zajištění PpS
• 10.5. Vyhodnocování regulační energie dodané ze zdrojů poskytujících PpS a předávání dat k zúčtováníOperátorovi
• 10.6. Vyrovnávací trh s regulační energií
• 10.7. Regulační energie ze zahraničí

11. Zúčtování odchylek a regulační energie

• 11.1. Vznik a příčiny odchylek, systém zúčtování odchylek a regulační energie
• 11.2. Vytváření bilančních skupin, agregace, postup registrace diagramu
• 11.3. Sběr a agregace dat z měření
• 11.4. Vyhodnocení, ocenění a zúčtování odchylek a regulační energie
• 11.5. Požadavky na systém zúčtování, predikce odchylek

12. Přenosové a distribuční služby a tarify

• 12.1. Postup a pravidla pro připojení, účast na nákladech připojení
• 12.2. Zajištění přenosu a distribuce, pravidla pro rezervace kapacit a změny
• 12.3. Přenosové a distribuční tarify
• 12.4. Ztráty v přenosové a distribuční soustavě

13. Stavy nouze a práva a povinnosti účastníků trhu

• 13.1. Definice mimořádných stavů
• 13.2. Vyhlášení mimořádných stavů, základní práva a povinnosti jednotlivých subjektů
• 13.3. Nástroje pro řešení stavu nouze a předcházení stavu nouze
• 13.4. Předcházení stavu nouze
• 13.5. Stav nouze
• 13.6. Regulační stupně, vypínací plán, frekvenční plán a havarijní plán
• 13.7. Zúčtování odchylek ve stavech nouze a předcházení stavu nouze

14. Smlouvy na trhu s elektrickou energií

• 14.1. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k přenosové a distribuční soustavě
• 14.2. Smlouvy mezi dodavateli a odběrateli elektřiny
• 14.3. Další typy smluv a obchodních produktů mezi dodavateli a odběrateli
• 14.4. Základní obsah smluv pro konečné odběratele a specifické postupy dodavatelů
• 14.5. Smlouvy pro obchodování na velkoobchodním trhu - Trading
• 14.6. Změna dodavatele elektřiny
• 14.7. Zúčtování dodávek elektřiny a služeb
• 14.8. Řešení sporů a reklamací

15. Regulace a regulované ceny

• 15.1. Teorie potřeby regulace
• 15.2. Obecné metody cenové regulace
• 15.3. Zahraniční regulační praxe
• 15.4. Metodika regulace pro přenos a distribuci elektřiny pro období let 2010 - 2015

16. Měření a zpracování dat

• 16.1. Typy měřících zařízení a podmínky instalace
• 16.2. průběhové měření, jeho sběr a zpracování
• 16.3. TDD, jejich konstrukce a užití, struktura existujících TDD
• 16.4. Zpracování a agregace dat z měření
• 16.5. Podklady pro fakturaci a reklamace hodnot

17. Produkty a ceny pro konečné zákazníky

• 17.1. Maloodběratelé (měření typu C)
• 17.2. Velkoodběratelé - průmysloví odběratelé
• 17.3. Optimalizace nákupu elektřiny pro pokrytí diagramu a oceňování diagramu zákazníka
• 17.4. Oceňování diagramu
• 17.5. Speciální a individuální smlouvy

18. Řízení rizik na trhu s elektřinou

• 18.1. Kategorizace rizik účastníků na trhu s elektřinou
• 18.2. Přístup k řízení rizik
• 18.3. Zajišťovací nástroje

19. Úvod do oblasti enviromentální regulace v oblasti energetiky

• 19.1. Témata environmentální regulace
• 19.2. Formy environmentální regulace
• 19.3. Nástroje environmentální regulace

20. Obchodování s emisemi a vliv na ceny elektřiny

• 20.1. Emisní obchodování - teorie
• 20.2. Světový obchod s emisemi a Kjótský protokol
• 20.3. Základy EU ETS
• 20.4. Alokace a růst ceny elektřiny
• 20.5. Možnosti optimalizace v rámci EU ETS z pohledu provozovatelů
• 20.6. EU ETS a ČR
• 20.7. Hodnocení dosavadního fungování EU ETS
• 20.8. Shrnutí obchodování s emisemi

21. Daně z energií

• 21.1. Geneze zákonné úpravy
• 21.2. Směrnice ES a její implementace
• 21.3. Základní principy zákonné úpravy zaváděných daní
• 21.4. Stručný obsah a řešení zákonné úpravy zaváděných daní
• 21.5. Nejasnosti a problémy při aplikaci zákonné úpravy zaváděných daní do praxe
• 21.6. Výběr daní a cenové dopady
• 21.7. Novela směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003

22. Podpora obnovitelných zdrojů energie

• 22.1. Popis stávající zákonné úpravy týkající se podpory OZE
• 22.2. Aktuální výsledky podpory výroby elektřiny z OZE v ČR
• 22.3. Připravovaný nový zákon o podporovaných zdrojích
• 22.4. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů.

23. Informační systémy v energetice

• 23.1. Systémy pro obchodníky s elektřinou
• 23.2. Systémy burz
• 23.3. Systémy provozovatelů přenosových soustav
• 23.4. Systémy provozovatelů distribučních soustav
• 23.5. Systémy výrobců elektřiny
• 23.6. Standardy komunikace
• 23.7. Elektronická dálnice
• 23.8. Aplikace ENTSO-E pro transparentnost obchodování
• 23.9. Systémy pro obchodování s emisními povolenkami

24. BOZP