Mnohdy zpracovává znalec posudky pro orgány činné v trestním řízení, a to většinou písemnou formou na základě opatření, v kterém jsou definovány znalecké úkoly (otázky). Odevzdá zadavateli vypracovaný posudek a po nějaké době bývá předvolán, většinou soudem, aby stvrdil, doplnil a vysvětli písemně podaný znalecký posudek.
Situace u každého soudu a u každé kauzy je rozdílná. Mnohdy stačí, aby znalec přečetl ze svého zadání otázku a závěr jeho odpovědi na ní. Někdy je nutné přečíst celou odpověď, tedy s pasážemi, jak se k výsledku došlo. V některých situacích tímto účast znalce končí, avšak mnohdy se začnou klást znalci (soudcem i zástupci obou stran) další dotazy (doplňující či diametrálně odlišné), na které znalec musí reagovat. Někdy dostane zcela novou znaleckou otázku, na kterou poskytne odpověď ihned, popř. se líčení na chvíli přeruší, potřebuje-li ke zpracování "krátkou" dobu, typicky k provedení nějaké drobného doplňujícího výpočtu atp. V některých situacích dostane lhůtu na podání písemné odpovědi soudu, kterou většinou zpracovává formou dodatku k již podanému znaleckému posudku.
Podle "kvality" těchto dotazů hned znalec pozná, zda byl jeho posudek a jeho stvrzení dobře pochopen. Atmosféra v soudní síni bývá různá, záleží, zda se závěry všichni jsou srozuměni a souhlasí s nimi či je chtějí jinak přeformulovat atp. Z tohoto výslechu je pořízen záznam a zápis.
Pro znalce tento výslech bývá z ekonomické stránky silně nezajímavý, pokud nebydlí hned vedle budovy soudu. Avšak zase bývá cennou zpětnou vazbou na kvalitu své práce.
Na místě mohou mnohdy vzniknout i kuriózní situace, o nichž informuje zejména zpívající právník Ivo Jahelka. I mě se v nedávné době přihodila; čekal jsem na chodbě na výslech, kdy přede mnou byl vyslýchán kolega – znalec z jiného oboru. V průběhu jeho výslechu najednou bylo na chodbu slyšet, jak všichni účastníci zvýšili na znalce hlas, skoro až křičeli... Po chvíli vyšel kolega se slovy "to je smůla, v půlce výslechu mi došla baterka v naslouchátku...".
Žádné komentáře:
Okomentovat