Je konec roku, a tak nastává boom s odbornými semináři, neboť je zpravidla třeba proinvestovat poskytnuté dotační prostředky na pořádání semináře. Nabídka seminářů bývá pestrá, mnohdy k jednomu odbornému tématu bývá více seminářů pořádaných různými pořadateli a zejména různými přednášejícími. Nezřídka se stává, že přednášející duplicitně přednáší své obsahově identické přednášky na různých akcích; pokud se jedná o seriál přednášek, který se opakuje na více místech, tak je to naprosto v pořádku, pokud se však jedná o různě pojmenované semináře s totožným obsahem, je to již na zváženou...
Pozvánka na takový seminář by měla vždy zaujmout na první pohled, a to po grafické stránce a zároveň po obsahové stránce, tedy zejména tématy a přednášejícími (pokud se jedná o špičky z daného oboru) a dále organizačními informacemi.
Nevím, jak na odbornou veřejnost (pro kterou jsou propagované semináře určeny) zapůsobí pozvánka dle obrázku.
Na mě nezapůsobila pozitivně, zejména z důvodů použitých obrázků, tedy prezentace:
- bankovek měny EUR, pokud se jedná o seminář s národní tématikou,
- prodlužovacího kabelu se zásuvkou bez ochranného kolíku, jehož použití je v ČR zakázané,
- protokolu Průkazu energetické náročnosti budovy, jehož podoba je neaktuální od roku 2013.
Nevím, zda pořadatelé či přednášející (zástupci Státní energetické inspekce ČR, Asociace energetických specialistů), jež by tato pozvánka také měla svým způsobem (re)prezentovat, jsou stejného názoru jako já. Aktuální podoba grafické části Průkazu energetické náročnosti budovy je na následujícím obrázku.
Mnohdy zpracovává znalec posudky pro orgány činné v trestním řízení, a to většinou písemnou formou na základě opatření, v kterém jsou definovány znalecké úkoly (otázky). Odevzdá zadavateli vypracovaný posudek a po nějaké době bývá předvolán, většinou soudem, aby stvrdil, doplnil a vysvětli písemně podaný znalecký posudek.
Situace u každého soudu a u každé kauzy je rozdílná. Mnohdy stačí, aby znalec přečetl ze svého zadání otázku a závěr jeho odpovědi na ní. Někdy je nutné přečíst celou odpověď, tedy s pasážemi, jak se k výsledku došlo. V některých situacích tímto účast znalce končí, avšak mnohdy se začnou klást znalci (soudcem i zástupci obou stran) další dotazy (doplňující či diametrálně odlišné), na které znalec musí reagovat. Někdy dostane zcela novou znaleckou otázku, na kterou poskytne odpověď ihned, popř. se líčení na chvíli přeruší, potřebuje-li ke zpracování "krátkou" dobu, typicky k provedení nějaké drobného doplňujícího výpočtu atp. V některých situacích dostane lhůtu na podání písemné odpovědi soudu, kterou většinou zpracovává formou dodatku k již podanému znaleckému posudku.
Podle "kvality" těchto dotazů hned znalec pozná, zda byl jeho posudek a jeho stvrzení dobře pochopen. Atmosféra v soudní síni bývá různá, záleží, zda se závěry všichni jsou srozuměni a souhlasí s nimi či je chtějí jinak přeformulovat atp. Z tohoto výslechu je pořízen záznam a zápis.
Pro znalce tento výslech bývá z ekonomické stránky silně nezajímavý, pokud nebydlí hned vedle budovy soudu. Avšak zase bývá cennou zpětnou vazbou na kvalitu své práce.
Na místě mohou mnohdy vzniknout i kuriózní situace, o nichž informuje zejména zpívající právník Ivo Jahelka. I mě se v nedávné době přihodila; čekal jsem na chodbě na výslech, kdy přede mnou byl vyslýchán kolega – znalec z jiného oboru. V průběhu jeho výslechu najednou bylo na chodbu slyšet, jak všichni účastníci zvýšili na znalce hlas, skoro až křičeli... Po chvíli vyšel kolega se slovy "to je smůla, v půlce výslechu mi došla baterka v naslouchátku...".
